Lyžařské zájezdy
Alpy {francouzsky Alpes, italsky a slovinsky Alpi a německy Alpen)
Francie Švýcarsko Itálie Lichtenštejnsko Německo Rakousko Slovinsko
Mohutný velehorský systém, táhnoucí se v délce téměř 1 200 km a šířce 130-220 km velkým obloukem napříč jižní a střední Evropou. Alpy začínají poblíž ligurského pobřeží za Monakem a končí u Vídeňské pánve a Malé uherské nížiny. Zaujímají území jihovýchodní Francie, Lichtenštejnska, severní Itálie, Švýcarska, jihozápadního Německa a většinu Rakouska a Slovinska.
Přírodními krásami, možnostmi horolezectví a zimními sporty lákají Alpy generace turistů ze všech částí světa. Chamonix, Interlaken, Grindelwald, Sv. Mořic, Zermatt a mnoho dalších rekreačních středisek požívá mezinárodního věhlasu.
Nádherná jezera - Ženevské, Comské, Vierwaldstátterské a Gardské – jsou drahokamy mezi oslňujícími štíty. Nejvýše ze všech vrcholů vystupuje Mont Blanc ve Francii, dosahující 4 807 m, jihovýchodně od Ženevy; dalšími význačnými vrcholy jsou Eiger (Švýcarsko), 3 970 m, v Bernských Alpách a majestátní Matterhorn (Švýcarsko-Itálie), tyčící se do výše 4 478 m, poblíž Zermattu.

Devět hlavních průsmyků, šest dlouhých tunelů (jeden pod samotným Mont Blancem) a četné soutěsky umožňují přechody či přejezdy horských hřbetů, a proto Alpy nejsou nepřekonatelnou překážkou mezi severem a jihem.
Alpy byly vyzdviženy ze dna starého oceánu Tethys v alpinském třetihorním vrásnění, zhruba před 40-60 miliony lety. Velehorských výšek dosáhly při energickém zdvihu koncem třetihor. Mají složitou příkrovovou stavbu a v centrální, nejvyšší části vystupují krystalické horniny, které od severu a jihu lemuje vápencové (tzv. obalové) pásmo. Jižní svahy jsou výrazně strmější a ve Francii klesají až ke Středozemnímu moři.
Alpy se stále ještě zvedají, ale jen velmi zvolna, asi 1 mm za rok, což je ale kompenzováno erozí, která je zhruba stejnou rychlostí snižuje. Současný charakter s hlubokými údolími a ostrými štíty získaly Alpy v průběhu pleistocénního zalednění, které je výrazně modelovalo. Současné zalednění je poměrně malé o celkové ploše asi 3 600 km2. Nejdelší je ledovec Velký Aletschský v Bernských Alpách. Pod ledovci pramení řada evropských řek, z nichž největší jsou Rýn, Rhóna, Pád, Inn, Práva a Sáva.

